Úvaha o "škodlivosti" počítačových her:

Poslední dobou jsme svědky neustálých výpadů, především z řad starších lidí, proti počítačovým hrám s odůvodněním, že je v nich plno násilí, krev teče proudem a taková zábava "KRIPLŮ" užírá lidem čas, který by mohli využít k lepším činnostem. Když někoho baví lítat po hřišti za kulatým či placatým nesmyslem - ať si za ním lítá! Když někoho baví číst knížky - ať si je čte! Když někoho baví lítat s báglem po lese - ať si lítá! A když někoho baví sedět u počítače a hrát hry - AŤ SI JE HRAJE!!! Do toho nikomu nic není - na světě jsme jenom jednou a každý má právo dělat to, co ho baví.
Oni prostě chtějí brát veškerou svou činnost, jako smysluplnou práci, ale to jsou na OBROVSKÉM omylu - hry prostě nejsou práce (jak pro koho, že - redaktoři herních časopisů :) ). Hry jsou zábava sloužící k odpočinku - a na ten snad mají právo i dospělí - ne?!
Nebo snad mají všichni lidé po práci lofnout k bedně a tupě čumět na ty kraviny, co nám naservíruje TV, nebo jít chlastat do hospody???
Nedávno jsem četl kdesi v novinách, že Philip řekl - cituji: "Počítačové hry už nehraju - z toho už jsem vyrost." Na mě tahle slova působí úplně stejně nesmyslně, jako kdyby někdo řekl: "Na filmy v televizi, nebo na videu se už nedívám - z toho už jsem vyrost." Vždyť hry jsou prakticky to samé jako film, akorát že se u toho jenom pasivně nesedí a nežerou brambůrky, ale člověk se toho, co se děje na obrazovce přímo účastní, musí u toho přemýšlet a aktivně rozhodovat co dál.
Tihleti lidi si taky neuvědomují, že není hra jako hra. Ti jenom uvidí, že někdo hraje nějakou capinu a hned si myslí, že všechna ta kvanta her na dnešním trhu jsou stejné hovadiny jako ona. Stejně jako jsou filmy pro děti a pro dospělé, tak jsou i hry pro děti a pro dospělé. Už vidím, jak nějaký puberťák, nebo dokonce malý capart hraje například "Steel Panthers", což je válečná hra z druhé světové války, kde se musí přemýšlet o takových věcech, jako: Jakou tloušťku má pancíř na této části tohoto tanku, na který chci střílet? Je lepší ho obejít? Atd... atd.... Nebo "Thief" - simulátor středověkého zloděje - musíte se plížit hradem, schovávat se ve stínech - tam když začnete bojovat, tak jste za pár vteřin mrtví. Atd... atd....
Odůvodnění, že je ve hrách plno násilí kazícího mladé lidi a ti pak bez zábran vraždí je vyloženě směšné. Spíše bych si troufal tvrdit pravý opak: u násilných krvavých her se člověk pořádně odreaguje od každodenní rutiny a nevylévá si zlost na nevinných lidech. Tahle zpráva byla v médiích prezentována mimo jiné jako příklad škodlivosti počítačových her: jakýsi Japonec unesl letadlo jenom proto, aby si vyzkoušel pilotování letadla, které se mu tak líbilo v počítačovém simulátoru! -- CHÁPETE TO?! -- Už si člověk nemůže zahrát ani mírový simulátor letadla, aby neprovedl únos!
No nic s přáním pařbě zdar! končím tuhle úvahu - ať už nám ti odpůrci her dají pokoj!

Váš Mrakoplash